Občanská iniciativa Dobrman pozvala v úterý 29. září do městské knihovny zástupce všech uskupení, která kandidují v komunálních volbách 2026. Hlavním tématem debaty bylo, jak financovat plánované i započaté projekty a z jakých zdrojů chtějí jednotlivá uskupení uskutečňovat své záměry. Každé uskupení mohlo vyslat dva zástupce a všechna této možnosti využila.

Autor: -HS-

Za jednotlivá uskupení se debaty zúčastnili:

1. ODS – Ing. Milan Slavík a Mgr. Jan Petráš

2. Za Nové Město – Ing. Jan Čopík, Ph.D., a Ing. Michal Rohlena, Ph.D.

3. Východočeši – Ing. Zdeněk Slavík a Tomáš Hvězda

4. Město pro život – Vladimír Brož a Hana Balcarová

5. STAN za Nové Město – Bc. Radek Prouza a Libor Šnajdr

6. Lidé pro město – Ing. Pavel Dostál a Ing. Vilém Maur, MBA

Na úvod moderátor večera Václav Jung přivítal hosty i diváky a vysvětlil, proč občanská iniciativa Dobrman vznikla: podle ní se ve městě málo veřejně diskutuje o tom, co se v něm děje. Zároveň zdůraznil, že iniciativa je apolitická. Poté představil program večera a krátce shrnul vývoj městského rozpočtu za poslední roky.

Úvodní slovo lídrů

Jako první vystoupil starosta Milan Slavík (ODS). Rozdíl mezi uskupeními podle něj není v tom, co slibují ve volebních letácích, ale v tom, kdo dokáže sliby splnit. Současné vedení podle něj převzalo město sice s penězi na účtu, ale s velkým investičním dluhem. Za čtyři roky pak získalo kolem 240 milionů korun dotací a proinvestovalo zhruba 450 milionů. Peníze šly mimo jiné do Letního areálu Metuje, který byl podle starosty dvacet let jen slibem, a dále do škol, školek, parků a skateparku. V příštím období chce dokončit rozpracované projekty, hlavně proměnu bývalých kasáren, dopravní řešení včetně obchvatu, bydlení a opravy městského majetku. Úvěr nevylučuje, ale jen tehdy, bude-li jasné, na co je a z čeho se bude splácet.

Jan Čopík (Za Nové Město) naopak začal varováním. Investice končícího období podle něj vyčerpaly veškeré finanční rezervy a provozní výdaje města výrazně vzrostly, takže peníze na další projekty se budou hledat těžko. Mezi priority uskupení zařadil bydlení, tedy rozvojové plochy, plánovací smlouvy s developery a družstevní i nájemní bydlení. Dále sociální služby, včetně přístavby Oázy a rozšíření terénní péče, podporu podnikání a péči o městské bytové domy. Podmínkou podle něj jsou úspory v provozu a posílení úřadu, protože město má v současnosti jen tři investiční techniky.

Zdeněk Slavík (Východočeši) řekl, že nové kino ani jiné stavby slibovat nebude. Na první místo postavil stabilní úřad s dobrou pověstí zaměstnavatele, protože bez kvalitních lidí podle něj žádný projekt nevznikne. Budoucí koalice by se podle něj měla shodnout na několika prioritách na více let dopředu a investovat s rozvahou a rozumem tak, aby město do investic dávalo co nejméně peněz při co největším využití dotací. Z programu zdůraznil školství, které vnímá jako jednu z priorit: budovy škol nejsou v dobrém stavu a bude třeba do nich investovat. Dětí ve třech základních školách ubývá, což s sebou nese výzvy, aby město reagovalo a pokusilo se zvrátit neblahý demografický vývoj.

Vladimír Brož (Město pro život), koaliční partner ODS, výsledky období hájil. Peníze, které by dle jeho slov jinak ztrácely hodnotu na účtě, se podle něj proměnily v majetek za více než 400 milionů, z toho zhruba polovinu pokryly dotace. Připravené jsou podle něj projekty Domu zdraví, kina, sportovní haly a lávky pod zámkem. Nejdříve však bude potřeba dokončit rozestavěné stavby za zhruba 90 milionů. Pro představení svého finančního plánu žádal osm minut, což neumožňovala stanovená pravidla diskuze (každý příspěvek mohl mít max. 2 minuty), během diskuze se mu ovšem dostalo prostoru dostatečně. Za uskupení se sociální oblasti věnuje Hana Balcarová, která se v druhé části diskuze několikrát vyjádřila k potřebě něco dělat s okolím základní školy na Malecí a dětskými hřišti.

Radek Prouza (STAN za Nové Město) ocenil, že současné vedení pokračuje v projektech z minulých let, například ve studii kasáren, v centrálním parku nebo ve fotovoltaice na městských budovách. Největší příležitost vidí v bydlení v prostoru bývalých kasáren, kde může město samo rozhodnout, co vznikne. Od developerů chce jasná a pro všechny stejná pravidla. Dále mluvil o modrozelené infrastruktuře, o mobilní sociální péči, díky které mohou lidé zůstat doma, a o podpoře vzdělávání učitelů. Rád by dál rozvíjel participativní rozpočet, o který se v uplynulém volebním období nemalou měrou sám zasloužil.

Pavel Dostál (Lidé pro město) představil novou značku navazující na KDU-ČSL. Dílčí úspěchy koalice uznal, například semafory na křižovatce U Papežů. Připomněl ale, že většina projektů se připravovala déle než jedno volební období. Překvapilo ho, že kampaň stojí spíš na bilancování než na vizi do budoucna. Za smysluplné považuje dlouhodobé koncepce, jako jsou kasárna, Jiráskovy sady nebo studie sídliště Malecí.

Finance: úspory, úvěr a prodej majetku

Volnou diskusi otevřel Vilém Maur (Lidé pro město). Podle něj má město strukturální deficit, protože běžné výdaje už druhý rok převyšují běžné příjmy. Úvěr by si město vzít mohlo, ale nemělo by ho z čeho splácet, dokud provozní výdaje neklesnou o desítky milionů ročně. Vyzval všechna uskupení, včetně vlastního, aby začala škrtat hned.

Pan Brož s tímto zhodnocením souhlasil a popsal svůj plán. Město by podle něj mělo každý rok ušetřit 30 až 40 milionů na investice, a to omezením darů, příspěvků městským organizacím a počtu úředníků. Rychlé příjmy by přinesl prodej bytů ve Zborovské ulici a zhodnocených parcel kolem centrálního parku v kasárnách. S dotacemi by tak za volební období mohlo být k dispozici kolem 250 milionů.

Pan Čopík zpochybnil, jak vážně koalice úspory myslí. Úřadu podle něj během období přibylo asi deset míst a každá nová investice přináší další provozní náklady. Provoz Letního areálu Metuje stál jen letos zhruba 1,3 milionu. Pan Maur pak varoval před přeceňováním příjmů z prodejů. Připomněl, že se nepodařilo prodat ani pozemek u Penny a že kapitálové příjmy města byly v posledních letech v průměru kolem pěti milionů ročně. Počítat s velkými výnosy z prodeje majetku označil za „laciný populismus“. Starosta Slavík nakonec shodu na úsporách přijal. Podle něj je třeba se o městský majetek starat jako o vlastní a nepotřebné nemovitosti případně i prodat.

Řeč přišla také na vyhořelý městský dům. Jeden z diváků kritizoval jeho nedostatečné pojištění. Z pódia zaznělo vysvětlení, že pojistka kryje jen opravu poškozené části, ne stavbu nového domu. Z opozice zazněla námitka, že nikdo nikdy nedoložil, že by se oprava domu nevyplatila, a že bytové domy by město prodávat nemělo.

Koupaliště, nebo kino?

Velkou část debaty zabral spor o Letní areál Metuje. Pan Dostál ho uvedl jako příklad investice bez plánu: areál se slavnostně otevřel, ale chyběl promyšlený provoz, program i výpočet nákladů na další sezony. Z opozice zaznělo, že přednost mělo dostat celoročně využívané kino. Pan Brož odpověděl, že koupaliště tvořilo zhruba čtvrtinu investic a bylo jediným projektem, který byl v době volných peněz připravený. Kino podle něj teprve čeká na stavební povolení. Bývalá zaměstnankyně stavebního úřadu paní Grimová z publika ale oponovala, že povolení už je vydané a potvrzené krajským úřadem.

Zdeněk Slavík se ptal na Dům zdraví. Pan Brož vysvětlil, že projekt má přislíbenou dotaci kolem 43,5 milionu podmíněnou modelem EPC, tedy splácením investice z garantovaných úspor energie. Samotné úspory jsou ale malé, takže výraznou část nákladů neumoří.

Bydlení, obyvatelé a pracovní místa

Řada diskutujících upozornila, že město stárne a ubývá v něm obyvatel. Starosta Slavík oponoval, že zájem o bydlení ve městě existuje a byty v nových domech kupují i lidé z Prahy. Pan Maur se proto zeptal, zda tu kupující budou mít trvalé bydliště, nebo zda jde jen o investiční byty. Bez trvalého bydliště totiž město nedostane peníze ze státního rozpočtu. Pan Brož navrhl, aby noví obyvatelé, kteří se ve městě přihlásí k trvalému pobytu, dostali po dobu dvou až čtyř let příspěvek ve výši peněz, které za ně město dostává od státu. Peníze by šly na úhradu nových silnic, chodníků a zeleně.

Na dotaz z publika, jak do města přilákat pracovní místa, odpověděl pan Maur, že představa velkého investora je mýtus. Chybí dobré dopravní napojení a Kvasiny konkurují vysokými mzdami. Ostatní se k tomu v zásadě přidali a mluvili spíš o podpoře menších podnikatelů a služeb. Uskupení Za Nové Město navrhlo zjišťovat anketou, které služby ve městě chybějí, a podpořit je nájmem městských prostor. Starosta uvedl, že nezaměstnanost město netrápí a firmy mají na radnici otevřené dveře nicméně zde připustil určitý deficit jednání s podnikateli, kteří ve městě působí a shodl se s ostatními kandidáty, že by do budoucna bylo užitečné věnovat jim více času a pozornosti.

Michal Rohlena (Za Nové Město) upozornil, že velké rozvojové lokality – Krčínské návrší, Koruna a Dubinky – neblokuje nedostatek peněz, ale právní nejistota. Město by proto mělo hlavně uhájit schválený územní plán. Pan Maur otevřeně zmínil roli vlastníka pozemků pana Zilvara a sám to označil za svou spekulaci. Jan Petráš (ODS) vysvětlil, že soud zrušil část územního plánu kvůli nedostatečně odůvodněnému vypořádání námitek. Kde město námitky odůvodnilo dobře, spory vyhrálo. Starosta doplnil, že kraj hodnotí projekt dostupného nájemního bydlení v kasárnách jako nejlépe připravený v regionu. Teď je podle něj klíčové získat co nejdřív stavební povolení.

Doprava, byty a sídliště

Většina diskutujících hodnotila autobusové spojení s okolím jako dobré a vlastní městskou dopravu nepovažuje za nutnou. Výjimkou byla Hana Balcarová, pro kterou je obnova městské dopravy „vysněným projektem“. Navrhuje minibusy s nájezdovou plošinou ve dvou okruzích, jeden pro obyvatele a druhý pro turisty. Pan Maur upozornil, že taková řešení zvyšují provozní výdaje, tedy jdou proti úsporám, na kterých se všichni shodli. Shoda naopak panovala na tom, že autobusové nádraží u Rychty je v nedůstojném stavu. Lidé pro město ho chtějí spolu s okolím kina proměnit v „druhé centrum města“.

K městským bytům zaznělo, že se za období kompletně opravilo asi 35 bytů ze zhruba 170. Opravují se vždy, když se uvolní, a nájemné letos přinese kolem 13,4 milionu. Hana Balcarová vysvětlila, že byty jsou rozdělené do tří kategorií podle toho, zda se do nich má investovat.

Studii sídliště Malecí chválila všechna uskupení jako vzor plánování se zapojením veřejnosti. Nejčastěji zaznělo, že by se mělo začít u školy, kde má vzniknout smyčka pro bezpečné vysazování dětí. Spor vyvolal skatepark. Zdeněk Slavík popsal, že si tam malé děti netroufnou, a navrhoval oplocení a kamery podle vzoru Náchoda, kde se to osvědčilo. Starosta odpověděl, že kamera už tam je. Pan Dostál skatepark uvedl jako příklad projektu, který vznikal bez celkové koncepce. Zaznělo také, že letos spuštěný participativní rozpočet by měl pokračovat.

Sportoviště na závěr debaty

Poslední blok patřil letnímu a zimnímu stadionu, které vlastní a provozují sportovní spolky. Pan Maur by je rád převedl na město, ale jen dobrovolně a za finančně zvládnutelných podmínek. Libor Šnajdr (STAN) popsal, že provoz letního stadionu stojí 3,5 až 4 miliony ročně, zatímco od města spolek dostává zhruba 1,2 milionu. Do sportu podle něj město celkem dává asi sedm milionů, potřeba by bylo dvojnásobek. Město pro život navrhlo jednu městskou společnost pro všechna sportoviště podle vzoru Hlinska. Východočeši naopak označili výrazné navýšení peněz pro sport za nereálné. Všichni se shodli, že otázku je třeba v příštím období otevřít.

U nově vzniklé koncepce sportu byla zase vyzdvižena profesionalita a kompetence jejího externího autora. Bylo zmíněno, že poměrně k velikosti města máme mnoho sportovišť, které fungují díky obětavosti jednotlivců a spolků, kteří za nimi stojí. Otázka je, co bude dál až to jednou nepůjde a sportovní spolky tzv. „přinesou na radnici klíče“. Se sportovišti je spojená potřeba velkého objemu peněz.

Shrnutí

Velice oceňujeme, že si na debatu našli čas zástupci všech kandidujících uskupení a že spolu vedli věcnou a korektní diskusi, na jakou ze zasedání zastupitelstva často nejsme zvyklí. Přes rozdílné pohledy na hospodaření města se shodli na řadě věcí. Všichni uznali, že je nutné šetřit v provozních výdajích, že autobusové nádraží u Rychty potřebuje proměnu a že studie sídliště Malecí je dobrým příkladem plánování se zapojením veřejnosti.

Debatě by prospěly jasněji vymezené tematické bloky promítnuté v prezentaci, protože hlavní téma financování se postupně ztratilo v dílčích dotazech, obecných odpovědích a například školství nedostalo prostor téměř vůbec. Akce by si zasloužila i větší sál, například Kino 70, pozvánku v městském rozhlase a plakáty na městských výlepových plochách. Videozáznam sice umožnil debatu zhlédnout i dodatečně, při lepší propagaci by ale oslovila mnohem více lidí.

Jednoznačně si však tato ojedinělá akce zaslouží uznání a poděkování patří všem, kteří se na ní podíleli: pořadatelům z iniciativy Dobrman, moderátorovi Václavu Jungovi, všem přítomným kandidátům z jednotlivých uskupení, Městské knihovně a zejména všem občanům, kteří se akce zúčastnili.

Po skončení akce zaznělo také přání, zda by obdobnou akci iniciativa Dobrman nepořádala častěji, klidně i v průběhu volebního období.

Kdo se debaty nemohl zúčastnit, může ji shlédnout zde.