Klimatická změna v Orlických horách

Vyšší teploty, kratší zimy se sněhem a proměny lesů i horských rašelinišť. O tom, jak se klimatická změna projevuje v Orlických horách, přednášel ve čtvrtek 15. října v novoměstské knihovně Ing. et Ing. Ladislav Čepelka, Ph.D. Besedu uspořádala místní skupina České křesťanské akademie v prostorách Městské knihovny.

Autor: -ŠJ-

Foto.: (převzato z Městské knihovny)

Ing. et Ing. Ladislav Čepelka, Ph.D. působí na opočenské výzkumné stanici Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a na Mendelově univerzitě v Brně. Své vystoupení opřel především o dlouhodobá měření, která začala v Orlických horách v roce 1991. Vzpomínky na dětství se sněhem po kolena totiž mohou klamat, připomněl s nadsázkou: člověku mezitím také povyrostly nohy. Pro posouzení změn potřebujeme soustavně měřit, výsledky zapisovat a srovnávat.

A co naměřená data ukazují? Na sledovaných místech v Orlických horách vzrostly teploty za posledních třiceti let téměř o dva stupně (teploty na horách rostou rychleji než v nížinách). Ubývá dnů se sněhovou pokrývkou, sníh přichází později a klesá množství vody, které v sobě uchovává. Proměna zimy tak má důsledky pro zásobování krajiny vodou i v dalších částech roku.

Zvlášť výmluvný byl příklad malého výzkumného povodí u Říček. V suchém období tam průměrný odtok klesl na pouhých 27 procent hodnoty ze srovnávacího období. Ani v následujících srážkově bohatších letech se přitom nevrátil na původní úroveň. „Ta krajina má několikaletou paměť,“ shrnul L. Čepelka. Návrat deště tedy ještě neznamená, že jsou následky předchozího sucha vyrovnané.

Podstatná je podle něj souvislost mezi teplotou a spotřebou vody. S oteplováním roste výpar a prodlužuje se vegetační období. I při podobném ročním množství srážek proto může zbývat méně vody pro potoky nebo doplňování podzemních zásob. Les zároveň prostřednictvím odpařování vody ochlazuje své okolí — funguje jako přirozená klimatizace.

Přednáška ukázala také dopady na živou přírodu. Teplejší a delší sezona může umožnit kůrovci více generací za rok. Do vyšších poloh pronikají teplomilné druhy; Pan Čepelka zmínil i vlastní pozorování kudlanky nábožné u Jelení lázně. Zároveň upozornil na ohrožení horských rašelinišť a druhů vázaných na chladné a vlhké prostředí.

V závěrečné diskusi přišla řeč také na možnosti přizpůsobení novým podmínkám. Přednášející ve svých odpovědích potvrdil, že se vysazuje více listnáčů, a vysvětlil přínos smíšených lesů, jejichž dřeviny mohou vodu využívat různým způsobem a méně si konkurovat. Proměna druhové skladby porostů je však dlouhodobý proces.

S proměnou lesů souvisí i otázka jejich hospodářského využití. Posluchače zajímalo, čím bude možné nahradit smrkové dřevo, na které je stavebnictví i zpracovatelský průmysl zvyklý. Pan Čepelka jako jednu z cest uvedl využívání jiných dřevin a výrobu lepených hranolů či nosníků. Přizpůsobování novým podmínkám tak zasahuje i do způsobu, jak dřevo zpracováváme a používáme.

Zajímavé odkazy:

www.climrisk.cz – mapa změn pro KÚ obcí v ČR

www.faktaoklimatu.cz – srozumitelný přehled

www.intersucho.cz – aktuální stav sucha

www.czechglobe.cz – řada souvislostí

www.chmi.cz – měření v celé ČR

www.ipcc.ch – globální obdoba ČHMÚ

Prezentace k přednášce: