Rozhovor s architektem Vítem Lukasem - druhá část

V druhém rozhovoru s Vítem Lukasem jsem si povídali o jeho názoru na projekt nového Kina, na areál LAM nebo prostor bývalých kasáren. Dále jsme se zabývali jeho odchodem z pozice architekta.

Autoři: Klučka Michal, Hlávko Stanislav

Mohl by si na začátku našeho druhého rozhovoru říci jaký je tvůj názor na výherní návrh kina 70? Mimo jiné jsi byl i v komisi architektonické soutěže.

V prvé řadě musí říci, že plně respektuji výsledky soutěže. Té byla dána maximální péče, a to jak časová, odborná tak i finanční. To potvrzuje i její regulérnost ze strany České komory architektů, pod jejímž dohledem v letech 2020-2023 probíhala. Vítězný návrh je výsledkem transparentního hlasování soutěžní poroty a vše je řádně zdokumentováno. Co se týká mé spokojenosti s výsledkem, tak mě především mrzí to, že takto velkoryse pojatá a obeslaná soutěž nevyužila do maxima svých možností. A to především omezením rozsahu území, kterým se soutěž zabývala. Již při projednávaní aktualizace Regulačního plánu Rychta jsem vždy prosazoval do ní zahrnout i plochu pozemku rodinného domu, který se nachází severně od budovy Kina 70. Považuji za velkou chybu, když se urbanistické vize a koncepty musí přizpůsobit parciálním zájmům jednotlivců. Žel se mi o mém názoru nepodařilo město přesvědčit a udělat odvážné rozhodnutí, které bych z profesního hlediska považoval za správné. Když už se sešla výjimečná situace pro znovuotevření problematiky přestavby kina na nové a víceúčelové Kulturní centrum kino 70, a také nově definovaný Regulační plán Rychta, mělo se jít více do hloubky tohoto achitektonicko urbanistického úkolu. Tato šance nebyla bezezbytku využita a výsledek tak bude opět nedokonalým kompromisem.

I ty jsi v roce 2015 udělal návrh na rekonstrukci kina. Proč tento návrh nebyl realizován?

V době, když mě zastupitelstvo města pověřilo zpracováním architektonické studie na rekonstrukci budovy kina, byla zcela jiná výchozí situace. Za prvé byl v platnosti Regulační plán Rychta navržený architektem Bronislavem Stratilem, který neumožňoval jakékoliv půdorysné rozšíření objektu. To znamená, že jsem se musel vypořádat se všemi úpravami, včetně vybudování nového zázemí a vytvoření víceúčelovosti objektu bez toho abych překročil hranice stávající stavby. Druhým aspektem byla ekonomika jak rekonstrukce, tak i samotného provozu stavby, proto jsem se snažil o maximálně úsporná řešení. Zpracovaná studie byla zastupiteli města schválena (přijetí architektonické studie proběhlo dne 21. 4. 2016. Z 19-ti přítomných zastupitelů bylo 15 pro, 4 se zdrželi a nikdo nebyl proti). a doporučena k dalšímu projekčnímu rozpracování. Také veřejnost s ní byla seznámena jak jejím vystavením v městské knihovně na jaře roku 2016, tak i v regionálním tisku. Během podzimu roku 2019 se však ozvali někteří aktivisté, kteří měli k mému návrhu výhrady a považovali za nutné zachovat podobu kina tak, jak bylo v 60. letech 20. stolení navrženo. Dokonce neúspěšně iniciovali zapsání této stavby na seznam kulturních památek. Této skupině se časem podařilo změnit atmosféru mezi zastupiteli tak, že ti se v roce 2020 rozhodli uvolnit několikanásobně větší množství finančních prostředků a vyhlásit na rekonstrukci architektonickou soutěž, jejíž podmínkou bylo zachování základního charakteru stavby a také možnost jejího rozšíření na základě změny Regulačního plánu. To znamená od města zcela jiné zadání, než se kterým jsem pracoval já v roce 2015.

Návrh Kina 70 od Mgr. A. Víta Lukase

Kino patří k velkým projektům města. Další velký projekt je LAM. Jak se na tento projekt dívá odborník jako ty? Je to životaschopný projekt?

Předně, než se do podobné akce město pustí, musí mít zpracované analýzy takového projektu. Ty jej musí posoudit ze všech myslitelných aspektů. V případě, že se budou investovat desítky miliónů korun do výstavby a poté jednotky miliónů do provozu koupaliště, je zodpovědné znát všechny důsledky případné realizace. Nelze postupovat pouze na základě přání, dojmů, sentimentů či pocitů. Myslím, že po zveřejnění všech dostupných informací by se měla mít k tak zásadní investici možnost vyjádřit i veřejnost. Něco jiného je požadavek občanů na možnost koupání vyjádřená v anketě nebo dotazníku, a něco jiného je, když se představí konkrétní záměr se všemi svými dopady, nejenom na jeho podobu a fungování, ale i na finanční náročnost. Pak je teprve možné stanovit priority jak pro občany, tak pro politiky. Za sebe mohu jen vyjádřit názor, že z pohledu architekta a urbanisty, nedošlo k žádné diskuzi, nebo jsem k ní alespoň nebyl nikdy přizván, o jiném umístění areálu koupaliště, než je lokalita po tom již zaniklém. Myslím si, že je nutné se na věc podívat zcela z pohledu současnosti. Město vypadá jinak než ve třicátých letech 20. století, lidé žijí jiným způsobem života a mají zcela jiné návyky, potřeby a očekávání. To vše je nutné do celého projektu promítnout a reflektovat. Jakákoliv odborná a věcná diskuze však v tomto případě byla nahrazena jen zjednodušujícími hesly a volebními proklamacemi.

Je tedy nutné zasáhnout do Jiráskových sadů a vytvořit zde parkovací místa a nástupní ostrůvek lanovky?

Je smutné, když si pro uskutečnění svého záměru musím pomáhat na úkor jiných. V tomto případě pro realizaci koupaliště zabírat plochu několik set metrů vzdáleného a o několik desítek metrů výše položeného veřejného parku. Je to asi stejné, když bych se při stavbě rodinného domu, místo parkování na svém pozemku, rozhodl vybudovat garáž v zeleni ve vedlejší ulici. Dodatečně hledané argumenty pro využití parkovacích míst pro návštěvníky Pekelského údolí mě přijdou jako hloupé. Všichni architekti, kteří se s tímto záměrem seznámili, považují redukci parku pro účely parkování za nevhodný. Jako cyklista, často směřující touto ulicí vím, jak nebezpečná dopravní situace by zde vznikla. Auta couvající z parkoviště by cyklisty výrazně ohrožovala. Navíc, jak bude bráněno tomu, aby zde nebyla odstavována vozidla rezidentů, když nebude realizována studie s rozšířením parkováním v Klosově ulici? Na tomto příkladu je vidět, že chybí právě ta počáteční odborná diskuze s analytickými výstupy, které by jinak nedaly vzniknout takovýmto nekoncepčním řešením.

Jak by případná lanovka(výtah) změnila ráz výhledu od náměstí směrem do údolí Metuje?

Opět se zde dodatečně a za velké investiční i provozní náklady hledá složité technické opatření, aby se naplnily předem nikým neprověřené cíle a nápady. Každého snad napadne, že se jedná o ad hoc horkotěžko nalezené východisko z jinak neřešitelné situace s parkováním u navrženého koupaliště. Opravdu město Nové Město nad Metují bude investovat do podobné stavby, když nemá dobudovánu ani svou základní technickou infrastrukturu? Na tomto příkladu je vidět, kam až může zacházet nikým nekorigovaná a odborně nevedená snaha o "rozvoj" města. Jsem přesvědčen, že by svou práci měli vždy zastávat profesionálové, a to případně z řad odborných pracovníků města či jeho externích spolupracovníků. Ti by měli připravit takové návrhy, ze kterých vyplyne vždy nejvhodnější řešení pro případné projekty určené k realizaci. Není vždy dobré prosazovat všeobecný zájem, byť se jeví v dané chvíli jako většinový. I většina se totiž může mýlit.

Současný stav bývalého koupaliště.

Jaký pohled máš na další projekty města jako je projekt v kasárnách?

Revitalizace prostoru kasáren je bezesporu důležitý projekt. A to z několika důvodů. Předně je neudržitelné, aby se v širším centru města nacházela takto rozsáhlá a nevyužitá lokalita. Je záhodno, aby se městský prostor spíše zahušťoval a nerozšiřoval se do krajiny. Také se zde nabízí možnost vybudování bytových domů, které do města patří a rozšiřují tak spektrum nabídky bydlení. Vyšší podíl veřejného prostoru se zelení zkvalitní atmosféru této nové městské čtvrti. Další výhodou je, že město zpracovanou studií získalo přesný návod, jak s daným územím nakládat a nebude tak již prostor pro nekoncepční zásahy v území. Není to totiž tak dávno, kdy o část plochy projevil zájem jeden z prodejních řetězců a chtěl zde vybudovat hypermarket. Každý ví, jak by se toto území takovou stavbou znehodnotilo, a jakou dopravní zátěž by to znamenalo. Naštěstí je podobným možnostem po schválení architektonické studie a změně Územního plánu odzvoněno. Právě na tomto příkladu je vidět velká užitečnost podobných územně plánovacích dokumentací. Ty jsou skvělým nástrojem pro urbanistickou koncepci a rozvoj města. Proto by se mělo v jejich zadávání pokračovat a ty již zhotovené a zaregistrované pak respektovat a naplňovat.

Nyní už vlastně nejsi městský architekt, jelikož si dal výpověď. Můžeš nám vysvětlit proč jsi se takto rozhodnul?

Městský architekt je pozice, která nemá oporu v legislativě a je pouze na samosprávě, jestli podobnou pozici ve městě či obci zřídí. Jeho práce je vždy odvislá od spolupráce s vedením města, radou města a zastupiteli. Bez jejich podpory a důvěry nemůže nikdy prosadit svou odbornost a poskytnout tak ty své nejlepší schopnosti a myšlenky. Všechny dobré příklady z měst, kde se podařilo realizovat kvalitní architektonické projekty, vždy vykazovaly soulad a respekt mezi městským architektem a reprezentací města. Já jsem u části radních necítil takovouto výraznou podporu a u některých dokonce jasné zpochybňování své odbornosti. Proto vím, že by z naší spolupráce nevznikaly ty nejlepší možné projekty a vize, a proto jsem se rozhodl ve své práci pro Nové město nad Metují již nepokračovat.

Součástí Tvé výpovědi je také dopis zastupitelům města, který není veřejnosti znám. Chtěl bych se tě tedy zeptat, zda ho můžeme zveřejnit.

Dopis byl napsán již v prosinci 2022 a důvody v něm byly shodné s odpovědí na předcházející otázku. Jen byly uvedeny do konkrétní situace. Informoval jsem tak radní a zastupitele, kteří byli mými partnery při mé práci pro město a považuji to tak za uzavřené. Nyní se již věnuji svým aktuálním projektům a těším se na jejich úspěšnou realizaci.

Mockrát Ti děkujeme nejen za rozhovor, ale i za práci, kterou jsi dělal pro rozvoj Nového Města. Přejeme, aby se Ti dařilo a projekty na kterých pracuješ Tě naplňovaly a dělaly Ti radost.